LEVANDULE LÉKAŘSKÁ
Levandule lékařská, latinsky Lavandula angustifolia nebo také Lavandula officinalis, je bylina z čeledi hluchavkovité (Lamiaceae). Je to nízký, silně voňavý keřík, listy jsou čárkovitě kopinaté, kalich je fialový. Je jednou z nejvoňavějších bylin vůbec. Vdechování levandulové vůně uklidňuje, zmírňuje depresi a navozuje příjemnou atmosféru na spaní.
Téměř každému se při představě levandule vybaví Provence, která je proslulá svými levandulovými poli, jež jsou tak obrovská, že někdy při pohledu do dálky vidíte pouze levandule, a to až za obzor. Domovinou levandule je právě Středomoří. Je typická nejen pro Provensálsko a Toskánsko, ale i pro Bulharsko, Chorvatsko, sever Afriky, Austrálii a dokonce i Indii. V našich zeměpisných šířkách bychom volně rostoucí levanduli hledali marně. Proto se hojně pěstuje v bylinkových a okrasných zahradách, ale i v květináčích. Sbíráme květ (Lavandulae flos) nebo nať (Lavandulae herba) za slunného počasí, nejlépe před plným rozvitím květů. Sušíme ve stínu, do 35°C, jelikož obsahuje silice a ty by byly vyšší teplotou zničeny.
Levandule bývá často lidově nazývána jako dulenka, devandule, špikanard nebo špikrnát. Její latinský název je odvozený ze slova lavare – umývat se.
První zmínku o levanduli můžeme nalézt v díle De Materia Medica, které napsal kolem roku 70 n. l. řecký lékař, lékárník a botanik Dioscorides. Popisoval ji jako lék na bolest hlavy, krku a jako prostředek na ošetřování otevřených ran na kůži. Egypťané ve starověku přidávali levanduli do mýdel, parfémů a její stopy se našly i na mrtvých – používali ji nejspíš i k balzamování těl. Voňavé koupele z levandule si připravovali už starověcí Řekové a Římané, využívali ji i na provonění svých postelí. Zároveň s ní čistili vzduch v místnosti, kde byli nemocní lidé.
Později nacházíme o levanduli zmínku v díle Hildegardy z Bingenu – ta vyzvedla její silnou vůni a doporučovala ji k použití proti vším. Ve středověku jí lékaři léčili i nadýmání a silnou menstruaci. Otto Meudonský o levanduli napsal, že „odstraňuje hryzavé a bodavé bolesti ve vnitřnostech. Vypitá se studenou vodou zklidňuje bušení srdce a krom toho potlačuje zvracení.“ Ve středověku také dostala přívlastek „rostlina Matky Boží“, jelikož prý měla zahánět necudné choutky. Lidé věřili, že svojí silnou vůní dokáže zahnat démony. Během morové epidemie ji hojně používali na léčbu této nemoci. V 17. a 18. století si každá správná dáma přidávala levanduli do koupele, jelikož podle nich působila pozitivně na zachování mladosti a svěžesti. Historie použití levandule je velmi bohatá. Dnes se jí největší množství spotřebuje k výrobě parfémů a kosmetiky.
Levandule obsahuje zejména silice, nejvýznamnější jsou linalylacetát, linalol, geraniol, limonem, cineol a borneol. Dále zde najdeme třísloviny typické pro čeleď hluchavkovité – kyselinu rozmarýnovou a hydroxykumariny.
Květ levandule používáme na uklidnění a utišení bolesti při migréně, závratích, hysterii, nervovém přetížení a při nespavosti. Uklidňujícího působení se využívá i v aromaterapii, spočívá pravděpodobně ve vdechování linalylacetátu. Zároveň je levandule doporučována i při různých žaludečních, střevních a žlučníkových potížích, zejména nervového původu. Má žlučopudné a diuretické účinky a působí proti nadýmání. Při sezónních onemocněních typu bronchitidy a rhinitidy ji používáme k inhalaci.
Má příznivý vliv na prokrvení kůže, proto je doporučována proti revmatickým onemocněním a jako přísada do koupelí léčících funkční poruchy krevního oběhu.
Pro své antibakteriální účinky se levandule přidává do roztoků na kloktání.
Levandule je užitečná i na odpuzování hmyzu – lze z ní připravit přírodní repelent. Stejný účel splní i prokládání prádla sáčky s levandulovým květem. Tyto pytlíčky lze dát i pod polštář, kde využijeme levanduli jako sedativní prostředek. Levandule je taktéž užitečná i v zahradě. Odpuzuje mravence a tím i mšice, někdy se doporučuje její výsadba mezi růžemi. Je dobrým sousedem všem ovocným stromům.
V kosmetice se levandule používá na všechny typy pleti, protože působí nejen na regeneraci buněk, ale i na celkové omlazení pleti. Je také složkou krémů na léčbu popálenin, na různé typy ekzému a dermatitid, také na lupénku.
Levanduli najdeme i ve velkém množství produktů Douces Angevines. Bylinkářky z Anjou při výrobě svých vzácných fluid hojně využívají i tzv. Levaduli širolistou (Lavandula latifolia). Levandule je složkou odličovacího fluida Fantômette, tonizující vody Virginale, péče pro krásné ruce Baume de Satin. Nechybí ani v řadě Enfants de Collines, produktech pro děti, pro něž je levandule velice vhodnou a používanou bylinkou.
Autorka článku: Tereza Březinová
